NEWS

O MĚ

Diagnoza

Něco jsem naznačil, nyní mohu vysvětlit, ono není lehké o tom psát.
Novinka, velký rozhovor z youtube s Daveym se překládá, šéfík Eda jí zaslal na překlad své vlastní dvorní překladatelce, tak v mezičase zase trochu povím o něco o sobě. Už jsme tu něco naznačil a tohle téma se mi dobře hodí na to, co se dělo na stránce mého kamaráda Anděla Andrewa , ale začněme od začátku. 

   Už z mých článků víte, že sdílím svůj život s RAKEM, a mému manželovi přijde důležité o tom celém povídat, jak to začalo. Prvotně chci říct, že nechci vyvolávat lítost, ale pouze chci ostatním říct, jak jsem to měl já, co jsem cítil a tak. Jak jsem psal na rakovinu mi zemřeli rodiče. Takže když jsem se začal cítit nesmyslně unavený i kvůli uvaření si čaje, naprosto automaticky jsem zašel na testy. Vyšetření téměř okamžitě ukázala nádor, maličký a pomalu rostoucí, ale zhoubný. Seděl jsem na lékařském lehátku, nepřekvapený a zíral jsem do zdi a zvažoval co dál. Doktor mluvil o operaci, nyní ne moc složité, ale nevyhnutelné, protože za chvíli by nemusela být možná. Nebylo mi ani třicet a věřte mi, hodně jsme zvažoval jít za rodiči, hodně jsem zvažoval nic neléčit, protože jsem nějak cítil, že "tohle není všechno". 

     Víte, když se teď dívám zpětně myslím si, že to celé bylo zlomové, že svým rozhodnutím jsem ovlivnil celou tu věc, i když opravdu, všechno, to nebylo. Partner mne držel za ruku a jakoby chápal, že uvažuji se vzdát řekl jen "Bude to tak jak budeš ty sám chtít." ať už to bylo smířené zabručení k možnosti dovolit rezignaci, když vidíte jaký je rodinný osud nebo prostě jen pokus o vyslovení, že mám svůj osud v rukách, pomohlo mi to. Nadzvedlo mě to. A já se rozhodl bojovat. "Bude-li jich tisíc, těch podělaných, nádorů, já je zahubím, ne oni mně." řekl jsem si v duchu "Ano, bude to tak jak chci já." 

   Vážně si myslím, že je velmi důležité věřit od počátku. A že to hodně zabralo. Operací po níž nastalo hlídaní stavu a každoměsíční vyšetření, zda v těle ještě něco někde není, kolotoč neskončil, ale jak se říká, jak si našlápnete, tak jdete. A já našlápl s vírou. Ani nyní nemám vyhráno, ale cíl je hodně blízko. Přál bych vám všem, kteří jste museli být do podobné situace postaveni, aby jste mohli jako já si to takhle dobře našlápnout. Věřte mi prosím, někdy člověk začne věřit ve výhru pozdě a ona mu proklouzne jen o kousek mezi prsty a u RAKA nikdy nevíte, kdy je to "Pozdě".

Hezký den, Jess.